Apollónův ostrov Délos

Pouze z ostrova Mykonos,  je lodní spojení na posvátný ostrov  starověkého Řecka - Délos, centrum souostroví Kyklady. Obrovský archeologický areál s významnými nálezy,  kde  mezi nejobdivovanější a nejznámější patří Lví terasa, nádherné mozaiky  a  Apollónova svatyně, rozhodně stojí za zhlédnutí.  Ostrůvek o rozloze 3,6 km² dnes není osídlený, kromě archeologického areálu je tu jen muzeum s malou prodejnou upomínkových  předmětů. Délos byl ve starověku  významným střediskem politického a hospodářského života.

Podle legendy byl Délos původně plovoucí ostrov, který vyslyšel prosby Diovy milenky Létó, jež neměla kde slehnout. Za to, že Diovi porodila dvojčata - syna Apollóna a dceru Artemidu -, ji pronásledoval hněv
Héry, manželky otce bohů. Ale legenda uvádí i další zajímavosti. Létó hledala dvanáct dní a dvanáct nocí pokojné místo, kde by porodila, a zašla až daleko na sever, na území Hyperborejců. Odtud ji provázela smečka vlků až na Délos, a tak na sebe vzala podobu vlčice, aby ji žárlivá Héra neobjevila. To by
vysvětlovalo, proč Apollóna nazývali Lykeios  (Apollón vlků) a proč každý rok určitou dobou pobýval u Hyperborejců. Po zbytek roku sídlil Apollón v Delfách, kde měl svoji svatyni. Podle mýtu svědčí tyto přesuny o Apollónově  poslání. Na Diův příkaz se měl zdržovat poblíž lidí a bránit spravedlnost. Je možné, že ostrov byl zasvěcen bohu až do konce mykénské doby. V 7. a 6. stol. př. n. l. byl pod kontrolou mocného ostrova Naxos a od 6. do 5. stol. př. n. l. se ocitl pod vlivem Athén. Roku 479 př. n. l., krátce před definitivním vítězstvím Řeků nad Peršan u Mykalé, ho porážkou Peršanů znovu získali. Řekové a stal se centrem protiperské koalice, již požehnal sám bůh Apollón. Po překonání nebezpečí ze strany Asie se na ostrově
Délos soustřeďovaly poplatky od členů délského neboli athénského námořního spolku pro případné použití v době války. To však trvalo jen do roku 454 př. n. l., kdy Athéňané přenesli pokladnici do Athén, čímž prokázali svoje imperiální sklony. Důležitý obchodní přístav na ostrově Délos se stal v druhé polovině 3. stol. př. n. l. největším trhem s obilím, které se dováželo z Chersonésu a z Numídie. Ostrov si tak roku 314 př. n.l. vydobyl na Athénách nezávislost a udržel ji až do příchodu Římanů (166 př.n. l.). Když Římané zničili Kartágo a dobyli Malou Asii, stal se ejvýznamnějším centrem trhu s otroky. V polovině 1. stol. př. n. l
se Délos v důsledku pirátských nájezdů vylidnil.