Tajemství řecké kávy

Svět se zabývá řeckou krizí, ale místní dál dodržují své rituály, ke kterým nesporně patří pití kávy. I v té nejzapadlejší řecké vesničce narazíte na kouzelné tradiční kavárničky, před kterými na pohled „jen tak“ postává několik stolků s vyplétanými židličkami, tolik typickými pro Řecko.  Zapomeňte na luxusní kavárny s vídeňskou kávou a pompézní salónky středoevropského stylu. Atmosféra řeckého kafenionu je nezapomenutelná. Popíjení řecké kávy v oblíbené kavárničce je pro každého Řeka nepostradatelnou zálibou. Kafeniony jsou místa rozjímání, setkávání se s přáteli a debatování o všem novém. 
To co dělá řeckou kávu lahodnější, je její rozdílná příprava. Kávová zrna musí být jemně mletá a velmi opatrně pražená, aby si zachovala pěkně hnědou barvu. Káva je před přípravou vždy čerstvě namletá. Svaří se s vodou a odpovídající dávkou cukru v tradiční nádobce – briki, u nás více známé pod pojmem džezva. Po vzkypění pěny se káva postupně dvakrát odstaví z ohně a po poklesu pěny opět povaří. Vaření řecké kávy proto vyžaduje značnou zručnost a trpělivost.

Budete-li si kávu objednávat, určitě se vám budou hodit upřesňující výrazy:

Kafé glyko - velmi sladká káva
Kafé metrio - středně sladká káva
Kafé sketo - káva bez cukru
Kafé me gala - káva s mlékem (samozřejmě se dá kombinovat me gala, metrio či glyko)