Lindos-kamenná učebnice dějepisu

Jedním z nejnavštěvovanějších míst ostrova Rhodos je městečko Lindos, kdysi velice bohaté a významné město starověku. Jeho vládci ovlivňovali politické i kulturní události v celé egejské oblasti. Význam tohoto místa ctili i byzantinci a johanité, kteří poznali jeho strategickou důležitost  a postavili tu opevnění. V dobách turecké nadvlády Lindos prosperoval hlavně díky tomu, že si město drželo obchodní loďstvo. Celá tato zajímavá historie Lindu se odráží i v nynějším vzhledu obce. Městečko je považováno za jedno z nejkrásnějších v celém Řecku. Má svéráznou starobylou ornamentální architekturu a jeho jednotný styl vznikl především díky tomu, že v roce 1610 bylo město zničeno zemětřesením a poté znovu v orientálně středomořském slohu postaveno bohatými námořními obchodníky. Při procházce vískou pod akropolí stojí za to vejít  i do některého z četných zdejších atrií, která jsou zdobena mozaikou černých a bílých oblázků, jimž se říká rhodská fajáns. Křivolaké uličky Lindosu jsou plné turistů, kteří se rádi zastaví v některé z kavárniček nebo taveren, nebo si vybírají z nesčetného množství suvenýrů v místních obchůdcích.

Opravdovým cílem všech však jsou zbytky původního antického města na vrcholku nad vískou. Je možné se sem dostat dvojím způsobem. Jedna cesta je určena pro fyzicky zdatné jedince, kteří se nezaleknou ani v neustálém rhodském vedru pěšího výstupu  - stezka je lemována mnoha stánky, v nichž je možné koupit  místní rukodělné výrobky jako jsou krajky, výšivky nebo keramika. Druhá cesta vede přímo z městečka, na jehož okraji je stanoviště oslíků, kteří zájemce vyvezou nahoru na svých hřbetech. Nasedat i sesedat se dá pohodlně  z rampy – myslí tu i na turisty korpulentní a dříve narozené. O bezpečnost jezdců během cesty se starají bystronozí  naháněči oslů a za prvním rohem číhá fotograf, který vás bryskně zvěční. Fotografii si pak při zpáteční cestě můžete (ale také nemusíte) koupit.

Vstup k velkolepému architektonickému dílu na vrcholku, které bylo chloubou antického Lindu, tvoří jedenadvacet metrů široké otevřené schodiště. Na zdi z kvádrů stála kdysi monumentální stoa, jedna z nejpůsobivějších helénských staveb. Původní dórská sloupová síň měřila 87 metrů a byla ozdobena 42 sloupy, z nichž se dodnes zachovalo dvacet.

Kdysi tu stávala socha bohyně Athény v nadživotní velikosti, zhotovená ze dřeva, zlata a slonoviny. Bohyni zde přinášeli dary významní muži celé antické historie. Lindská chrámová kronika, která byla ve městě nalezena a začíná rokem 99 před naším letopočtem, se zmiňuje například o Hérakleovi a Mínoovi, o egyptských faraonech i Alexandru Velikém.